Den šedesátý čtvrtý - dál za sluncem

Den šedesátý čtvrtý 13.9.2022
Od Störes do Puezhütte
16,8km 1040/764m ( nahoru/dolu)

https://mapy.cz/s/doruraseja

Celou noc zářil měsíc, ještě pořád. Taky trochu foukalo, tak musela Míša uzavřít vchod na šnůrku, kterou pak celou noc držela. Ale jinak to byla parádní noc. Tarp je teda mokrý zase jak zvenku tak zevnitř, ale spacáky jsou ok. Dal jsem nám přes nohy bundu a ta je pěkně ochránila.

ráno bez jinovatky a s výhledy..ve stínu vaříme snídani

Vcelku rychle jsme pobalili, snídani uvařili a rozhodli se ji sníst na sluníčku, které vidíme z kopce směrem naší cesty. Máme k tomu nakonec i stoleček s lavičkou a tarp jsme nechali opodál u cesty na sluníčku. Povedené ráno. Plný žaludek a suchý tarp a boty, prostě paráda.

Pak už se fak pobalíme, musíme stihnout do dvanácti obchod. Ne jen že tu mají zavříno v neděli, což nám i v Rakousku působilo problémy, ale navíc mají siestu od 12 do 15:30. Prostě paráda a pak něco plánujte. Teď bychom to ale měli stíhat na pohodu.

Störes s výhledy okolo

Cestou tak dobijeme vrcholy Störes (2185m) a Prolongiá (2109m) kam jezdí lanovka, a pak už frčíme do Corvary. Okolo nás panoramata a pár lokálních dřevěných soch - hlavně sovy. Cesta ubíhá rychle a tak už v jedenáct jsme ve městečku. Máme tedy dost času na nákup.

cestou najdeme kapličku a sovy jsou tady na každém kroku..asi místní folklór

Zdejší Spar je ale zoufalství, nakonec něco málo dokoupíme, ale úplně spokojeni nejsme. Hlavně nemají nic pro vegetariány jako tofu nebo tak. No jsme zvědaví jestli je to výjimka nebo už se dostáváme dál od hranic a tak už tu nic takového nenakoupíme. Aspoň jsme si koupili oběd a v klidu u potoka poobědvali.

A pak vyrážíme zase směr nahoru. Náš další cíl je Puezhütte. Slunce nám krásně svítí na cestu a evidentně jsme se dostali na další turistickou trasu. A zas my jdeme nahoru a všici ostatní dolů a že jich je. A všecky musíte pozdravit, ale občas už to prostě nejde. Sotva popadáte dech a hrdlo vyprahlé, tak jen pokynete, hlavou kývnete, ale zvuk už nevydáte.

praží slunce, jdeme do jednoho sedla a pak traverz do dalšího sedla

U Puezhütte se "teta Irma" rozhodne, že toho má dost a i když by se dalo přespat v údolí pod tarpem, tak by to dnes bylo lepší v chatě. Jdu to tedy vyjednat. Místo mají a vše je zalité sluncem  jen máme počkat dvacet minut než nás ubytují neb tu jeden z nich slaví narozeniny.

za sedlem nachazíme placku..to jsme nečekali

Dáme si tedy espreso a rádlera a pak jdu kouknout jestli už. A už jo, tak se rovnou jdu s paní podívat nahoru, kde budeme spát. Lágr tu mají takovou nudli a na každé straně dvě postele ve třech patrech. Dostáváme druhé a třetí patro..je to vysoko až u stropu.To budou cesty na záchod. Paráda. Cestou dolů mi paní říká, kdy je večeře a kdy snídaně, tak jí povídám, že jíst nebudeme. Mávnutím proutku se ze mě stal badboy. A že jestli příjde někdo jiný, kdo si postele vezme i s jídlem, tak že nás prý vyhodí, že to musím chápat, páč potřebují vydělávat. No nebejt "tety Irmy", tak bych asi šel sám a rovnou.

Puez hütte a výhledy 

I kdybychom se tu chtěli najíst, tak pro vegetariány tu mají jen špagety álio ólio za 11 euro. Jako sorry, ale my potřebujeme pořádné jídlo a né předražené špagety. I snídaně tu stojí 15 euro a to jen doufám, že je to formou bufetu a né dva krajíce chleba a čtyři plátky sýra. No ale i kdyby nás náhodou vyhodila, tak se dá stanovat za barákem. A přesně tam taky vařím naši pořádnou večeři. Evidentně nejsou zařízení na alternativně šetřící Čechy.

Po večeři se umyjeme a Míša jde spát. Já se ještě bavím dopisováním příspěvků. Ale o půl desáté už je čas i pro mě. Jen co budu moci zavřít dveře na chodbu, aby tu byl klid. Tedy klid v rámci lágru, kde spí 8 lidí.

Chata zážitků - málem nás vyhodili, ale když se nacpeme do chaty německým horolezcům, tak italská chata není žádný problém