Den šedesátý devátý - slunce na vinicích

Den šedesátý devátý 18.9.2022

Od Schreckbichl Colterenzio do Camping Obstgarzen

21,3 km 480/745m (nahoru/dolu)

https://mapy.cz/s/koguvasopo

Vypadá to, že jsme najeli na "italský" režim - nevstáváme před 8..dnešní noc jsme strávili ve křoví v lese a ráno bylo trochu mrazivější.V půl osmé jsem ještě spala a zrovna přišla na návštěvu doga..prý se chtěla kamarádit. Když už jsem se vyhrabala, tak v poklidu jsme si uvařili a během snídaně přišla druhá kontrola-  knírač a myslivec, co pozdravil a šel dál. Milan tvrdí, že  myslivce upozornil pejskař s dogou..těžko říct, ale prošli jsme bez ztráty květinky.
Dnešní trasa vede kolem tří jezer a částečně zase vinicemi. Vypadá to, že oblast je opravdu vyhlášená a už od rána potkáváme samé turisty.

pomalu se otepluje - les se mění ve vinice

Dopoledne jdeme převážně lesem, který nám připomíná ty naše - houby, potůčky a začínají nás dokonce štípat komáři. Na to jsme už na horách pozapomněli, ale vybaveni jsme - repelent nesu už od Salzburgu.

Kousek před Kalterer See vidíme do údolí, kde je vinice vedle vinice..dostali jsme se na "jižní Moravu". Když si to kráčíme vinicemi nějaký ten kilometr, tak  začínáme mít čím dál větší chuť na víno. Milan na hroznové a já na to tekuté.  Začíná být opravdu velké teplo, o pár kilometrů dále v Tramínu ukazuje teploměr na sluníčku 28°C.

Tramín - vesnice s vinicemi 

Mezi vinicemi křižují "vinné stezky" a dokonce je možnost navštívit sklípky, v každé vsi je mapa s podrobným popisem. Samozřejmě je to velké lákadlo pro turisty - chvíli s nimi sdílíme cestu a pak se odpojíme do kopce, kde se konečně naobědváme. Dnešní menu je obohaceno nečekaně o hrozny..které nebyly poslední.

vinice kam oko dohlédne a dokonce i sbírka starých traktorů

V Tramínu ucítíme poprvé známou vůni burčáku - no jo, však v Čechách se má konat burčákový pochod taky co nevidét. Vesnicemi drandí traktory se sklizní.
Trasa dneska překvapuje nejen tím vedrem, ale i nečekaným převýšením. A to máme v plánu vyšlapat ještě před večeří o další výškové metry. Po čtvrté hodině stojíme uřícení ve vesnici Kurtatsch - zjišťujeme, že mají i maličký kemp (25 míst)..Rozhodneme se zkusit štěstí a poptat se na ubytko, láká nás chvíli ještě zůstat na vinicích a dát si i ty tekuté hrozny.
Pán na recepci byl fajn - měl plno, ale mohli jsme si postavit stan na jejich zahradě a navíc i se slevou. Zajímal se jestli jdeme pěšky a tak si vyslechl celou naší story. Je to celkově takový milý rodinný kemp a nakonec i vychlazené víno měli. 

krteček si taky rád dá víno

Zatím si všude vystačíme s mojí němčinou  a rozhodně si nestěžujeme. Italsky na nás nemluvil snad zatím nikdo. Z obrázkové knížky víme, že v Jižním Tyrolsku žije 70% německy mluvících a jen 30% italsky, tak to asi bude pravda.