Den sto devátý 28.10.2022
Avignon
Spalo se nám náramně, tedy alespoň mě spánek vydržel do čtvrt na jedenáct. Celkově je znát, že už máme v nohách něco kolem 2020 kilometrů a jsme už delší dobu bez přestávky. Ke snídani jsme "tradičně" měli míchaná vajíčka s rýží, talíř zeleniny a sýr. Než jsme se konečně vyprdelili z apartmánu, bylo něco kolem 14:00. Ono se to nezdá, ale pořád máme co dělat - plánujeme cestu, čteme doporučení, bavíme se s okolním světem a mojí novou zábavou je poslech audioknih nebo pořadů Českého rozhlasu (ano, moje známé:" na Radiožurnálu říkali..").
Je krásný slunečný den a my dnes na sebe bereme převlek za "normální turisty" s malým batůžkem s vodou. Bydlíme přímo v centru a tak památky máme prakticky za rohem. Naše kroky vedly do zahrad na kopečku, odtud sice není moc zajímavý výhled po okolí, ale místo má něco do sebe. V sousedství stojí románská katedrála Notre-Dame-des-Doms ze 12. století, mohutná jednolodní budova s masivní věží v průčelí.
 |
| zahrada s výhledy |
 |
| tůristi u dómu |
 |
| výzdoba dómu |
Pokračujeme dále na náměstí Place de L'amirande, kde se nás zaujal g
otický Papežský palác. Budova je to opravdu impozantní, s celkovou užitkovou plochou 15 000 m2 je to jedna z největších staveb své doby. Chvíli váháme zda jít i dovnitř (a platit vstupné), ale nakonec si říkáme, že jako turisti prostě jdeme. Navíc je tady výstava fotografií Amazonia fotografa Salgada s doprovodnou hudbou Jean-Michel Jarra. Návštevy jsme rozhodně nelitovali - úplně nás ohromil multifunkční průvodce, který dokresloval všechny místnosti a popisoval obšírně historii (Dostanete tablet a kam jej natočíte, tam vám ukáže jak to předtím vypadalo, takže všici čučí do tabletu, ve skutečnosti je tam pak jen holá místnost).
 |
| palác s gotickou nádherou |
 |
| v paláci s tabletem |
Výstava Amazõnia byla opravdu skvostná - černobílé fotografie a skvělá hudba.
Zaplatili jsme si i návštěvu zahrady. Je to asi dobré místo na odpočinek, ale jinak to není zrovna nejhezčí zahrada. Je to takové nijaké, ale zas tu není moc lidí, takže aspoň chvíle klidu.
 |
| zahrady sloužili jako zdroj surovin pro papežskou kuchyň |
Po paláci jsme zamířili rovnou na známý Avigňonský most, o kterém se zpívá známá písnička. Most původně dlouhý 900 metrů s 22 oblouky strhla v 17. století povodeň, takže jeho zbylé čtyři oblouky končí v půli řeky Rhôny. Sice jsme si na něm nezatančili, ale díky audioprůvodci pochopili, že tenhle most je obrovský průser od svého vzniku - bylo těžké ho postavit, fungoval jen chvíli, nic a nikdo se na něj nevešlo a pak jim ještě spadnul..no, co na to dodat.
 |
| Avignon tam je shon, na tom mostě všichni tančí |
 |
| Nejvíc nás pobavily různé verze slavné písně - můžete si ji poslechnout třeba v reggae nebo jako bosa novu. |
Město na nás působí klidnějším dojmem než Arles, sice je zde více turistů (potkali jsme i celý autobus z Jihlavy), ale je zde více prostoru a tak se všichni vejdou. Občas potkáte na ulici i umělce a jejich hudba pak město dokresluje.
 |
| trocha street artu, hradby a městská zákoutí |
Trochu jsme si ještě prošli město cestou na nákup večeře do Carrefouru a už jen unaveni hurá zpět na ubytko. Musíme ještě naplánovat, jak budeme odpočívat v Thajsku. Ups ! A je to venku. Po Španělsku se na pár dní přesuneme do Itálie, do Říma, k sestřence Věrce a pak tradá do tepla. Tam se budeme snažit zregenerovat, abychom si užili další destinaci. Ale musíme říct, že letenky jsou teď opravdu drahé, extrémně drahé, ale říkáme si, že žijeme jen jednou nebo se příště narodíme jako housenky a moc cestovat nebudeme. Stejně jsem kvůli utracení tolika peněz na jednou nemohla v noci spát.
Žádné komentáře:
Okomentovat