Den sto devadesátý pátý - bojujeme s jetlagem

Den sto devadesátý pátý 22.1.2023
Zahradu u přátel, Wanaka - Albert town (Nový Zéland)

Tak tentokrát to nebyla žádná idylka, mě začala bolet trochu hlava, ale hlavně zase začalo zlobit břicho a Míša dostala migrénu jak sviň. Mě se nakonec povedlo usnout a trochu se prospat, ale Míša to dost přetrpěla. Po osmé jsem se vydal za hostiteli, vyžebrat nějaký prášek na migrénu pro Míšu. Mají poslední čtyři kousky, tak snad to bude stačit.

I když se cítím trochu lépe, tak radši nesnídám. Uvařím si čaj a prolézám inzeráty na auto. Jestli zvládnu i tuhle výzvu, tak budu frajer. Máme to trochu komplikovanější, protože potřebujeme auto pro tři a to tu tak moc nefrčí a když už něco za rozumný peníz najdete, tak nikdo neodpoví.

Náš hostitel mě dovolí přiložit ruku k dílu. Dovolil mi držet dřívko, které sloužilo jako podložka. Cítím se u toho dost povzneseně. Míšu kolem jedenácté vyžene ze stanu vedro a tak jí přemístím ven do stínu, kde se dospí až do dvou. Prášek zabral a trochu si odpočinula, tak snad bude dnešní noc lepší. Potřebujeme začít pořádně fungovat a vše zařídit, abychom mohli začít výletovat.

K obědu si Míša dává chleba s olivovým olejem a paprikou a já si dávám kousek suchého chleba a Endiaron, tak snad to pomůže. Nerad bych si to tu ještě komplikoval návštěvou nemocnice. Celý den je dnes poklidný, uvolněný. Dokonce se zatáhlo, tak není takové vedro a nakonec spadlo i pár kapek a my se šli podívat do místního krámku, co se tam dá koupit. Je to dražší než velký obchoďák, ale nabídka celkem ujde. Teď ale kupujeme jen ibuprofen, abychom nevyjídali zásoby léků hostitelům.

Po návratu jsme si ukazovali kudy vedla naše cesta Evropou. A zjistili jsme, že v Dolomitech jsme byli ve stejný čas a jen pár kilometrů od sebe. Vítek nám taky ukázal svoji trasu z Čech do Santiága, kterou před léty podnikl a to včetně fotek. Přidal pak i pár fotek z Nového Zélandu a musíme uznat, že fotit umí a že i obdivujeme, že s sebou dokáže tahat šest kilo techniky. Naše mobily něco takového nikdy nezachytí.

K večeři jsem si zas dal suchý chléb a Endiaron. Míšu opět pohostili brambory s vege klobáskou a obří porcí salátu. Párkrát jsem si musel utřít slinu, ale raději stále neriskuji. A pak už je čas jít spát.