Den sto devadesátý sedmý - konečně na 4 kolech

Den sto devadesátý sedmý 24.1.2023
Zahrada u přátel, Wanaka - Albert town (Nový Zéland)

Na kole z Albert town do Wanaka a zpět
14,4km 203/203m (nahoru/dolu)
https://mapy.cz/s/hekelelozu

Tak u mě už snad všechno dobré. Vstávám kolem osmé a Míša kolem jedenácté. Terka a dnes i Vítek zmizeli do práce. A tak bádám po internetu kolem klínového řemenu, ale při běžném checku nikdo nic nezjistí a jinak je to drahý. Shodneme se tedy, že to necháme na osudu a radši ušetříme dvě stovky až bude nějaký problém. A on určitě nějaký bude, to nemám strach. Bádám taky kolem pojištění, ale je to dost komplikované a moc jistoty jsem u toho nezískal. Odložil jsem to a začal jsem se zabývat překladem řidičáku do angličtiny. Ale prostě je to divné. Ať vymyslím cokoliv, tak to nedává smysl. Trochu mi u toho tečou nervy, kór když připravujete word dokument na mobilu. To je fakt zážitek. Nakonec to vzdávám. Nemá to cenu. A jelikož je to vše jen kvůli pojišťovně, která se nás při jakémkoliv problému pokusí utáhnout na vařenou nudli, tak si připlatíme a necháme si to oficiálně přeložit. A pak se konečně nasnídám.

Kolem druhé se ozval Honza s Kačkou, že jsou ve Wanace u jezera, a tak jsme se dohodli, že za nima dojedeme na kole. A v tu chvíli se ozvala i Janča ohledně předání auta. Nakonec jsme se s trochou komplikací domlouváme jak převést peníze a že si auto převezmeme kolem sedmé, ale ještě si to potvrdíme. Pro jistotu jsem poslal jen první zkušební část peněz, ať neposílám vše do neznáma a uvidíme jestli dorazí. Měli by dorazit zítra. A s tím sedáme na kola a vyrážíme směr Wanaka.

Helmy jsou tady povinné - my nafasovali horolezecké..

Jedeme přes město po silnici a cyklostezce. Prvně si vyšlápneme kopeček, což je na těhle kolech fakt hustý. Míše se z toho až udělá zle. Ale pak už to jde. Jen z kopce brzdím naplno už od začátku aby se to nerozjelo. Ona brzdí jen přední brzda a to jen trochu. Práce na silnici je na Novém Zélandu běžný jev, a i tady je rozkopáno, takže nám to trochu zkomplikuje cestu. Ale přece jen se nakonec vymotáme. Závěrečné klesání už si netroufnu sjet. Je to příliš dolů a ještě se zatáčkou, tak to holt potupně sejdeme. Stejně tak kola sneseme na schodech. Je to zkratka a ta vždycky něco stojí.

Honza s Katkou jsou až kdesi za městem. Na mapě to vypadalo kousek, ale je to lán cesty. Dojedeme je tedy pozdravit a prohodit prvních pár slov. Ale pak ještě sjedeme zpět do města. Míša hlídá kola, i když je to asi zbytečné, ale přeci jen, nejsou naše. A já se vydávám do infocentra pro další mapu, vyzvednout opravenou hůlku a v neposlední řadě koupit něco k jídlu. A pak už jsme opravdu ready a vrátíme se za Honzou a Kačkou.

Honza s Kačkou jsou už na Zélandu od září. Občas pracují, občas cestují a nebo někde hlídají domácí mazlíčky. Mají velkou dodávku, která má certifikaci na self conteint, tedy že mají kde spát, mají vodu a kuchyňku a i hajzlík, který sice nikdy nepoužijí, ale kdyby přeci jen, tak tu možnost mají. A díky tomu mohou zůstat přes noc na mnoha místech plně zdarma nebo za poplatek, což mi nebudeme moci.

Wanaka Tree je 70 starý a stal se symbolem jezera, žel my ho viděli bez vody okolo

Celé odpoledne prokecáme o zážitcích z cestování po světě. Předají nám různé typy na cestu a nakonec se projdeme k Wanaka tree, což je strom u jezera. Teda někdy je i v jezeře. A pak už je bohužel čas jet domů. Setkání to bylo opravdu milé.

S Kačkou a Honzou u stromku

Domů jedeme stejnou cestou a vcelku rychle to ubíhá. Jakmile dorazíme volá Janča, že přijede s autem. Vítek i Terka už jsou doma. A jak Janča přijede s autem a hned si začnou povídat. Jsou to kamarádi a to nám dává nějakou jistotu, že to auto nebude úplně špatné. Janču pak odvezeme domů. Poprvé řídím a je to fuška sedět na jiné straně auta a jet po jiné straně. Hlavně máte úplně narušené vnímání velikosti auta. Ve zdraví Janču dovezeme domů a optáme se ještě na kdejaké tlačítko či páčku. A pak už jí propustíme a jedeme sami domů podle navigace. Zaparkovali jsme na ulici, ale na obrubníku a na čtyřikrát jsem to trefoval, abych na něm nestál. Je to fakt divné být na druhé straně auta. Je to větší issue než samotné ježdění vlevo.

náš nový domov na kolečkách

Doma nás přivítají s otevřenou náručí. U přípravy večeře si povídáme s Terkou. Vítek je dnes znaven prací. A po večeři už zamíříme do pelechu.