Den sto osmdesátý šestý - stěna slávy

Den sto osmdesátý šestý 13.1.2023
Yak Bungalow (ostrov Ko Chang)

Poslední dny na ostrově. Komáři nám to tu opravdu znepříjemňují jak jen můžou. Budím se jejich bzukotem a vůbec se mi nechce z našeho síťovaného vězení. Ale nakonec do nepřátelského území pronikám a zapaluji odpuzovač komárů. V jeho dýmu se rychle nasnídám a vracím se zpět, počkat až se moje šípková Míša probudí.

Je půl dvanácté a vedle mě se to začalo hýbat. Dávám tomu ještě chvíli, než se to vykuklí. Většina komárů je odpuzena, tak můžeme v klidu vstávat. Společně posnídat a zase zalézt a v klidu relaxovat u partičky. Přiznávám se, že jsme hodně mentálně unavení. Měli bychom spoustu věcí zařizovat a místo toho se pořád škrábeme. Na rukách, nohách, zádech ba i na prdeli.

melounek ke snídani

Hlad nás nakonec vyhání a jdeme se najíst do MaHa restaurant, kterou máme po cestě do vesnice Ban Bao. Vaří tu dobře a s úsměvem. Taky aby ne, když se tu všude hulí tráva ve velkém. Ale vege toho tady moc nemají. Ale zato mají hezký výhled na moře.

MaHa restaurace s kosatkou a durianem

Naše kroky vedou do 7-eleven. Dokupujeme zásoby a u stánků pak ještě ovoce. 

potkáváme spoustu kočiček

Na dnešek nám tato náročná aktivita stačila a vracíme se zpět. Cestou si říkáme, že bychom tetu Irmu nechali za vesnicí. Žel by tam musela zůstat i Míša a Míše se nechce. A já ji tu taky nechat nemůžu. Vždyť je tu miliarda komárů, kteří jsou přítulní až až.

shopping

západ nad Bang Bao

Na večeři jdeme do našeho oblíbeného Ginger baru. Paní je opět v náladě. Několikrát si nás vyfotí, aby mohla nakrmit svůj facebook. A nakonec nás poctí,a my si toho opravdu vážíme, požadavkem, abychom se jim tu zvěčnili. Tuto poctu mají jen ti, které má ráda a no.. chodí sem často. Dneska se tu už před námi jedni češi zvěčnili Aneta a Filip. Ale kdo to je, nevíme. Vždycky se s nimi mineme. Míša se tedy chopí štětce a zapíše nás na stěnu slávy.

a jsme tady na věčnost

A pak už domů, napsat příběhy, odpočívat..

Ginger Haus - zajímavostí je, že se tady i do restaurací musíte zouvat

Víte, že už jsme za polovinou naší roční cesty? Čas je opravdu neúprosný a ukrajuje rychle. Ještě nedávno jsme byli v Provance a dostali nápad jet na "dovolenou" do Thajska. A najednou jsme na konci relaxu, zbývají nám poslední dny a za 6 dní odlétáme na tři měsíce na Nový Zéland. Máme tam kamarády a už se na ně moc těšíme. Roční volno je skvělý! Můžeme jen doporučit!

Dobrou noc!