Den dvoustý čtyřicátý první - spánek na nádraží

Den dvoustý čtyřicátý první 9.3.2023

Z Monowai campsite do Lumsden parking area.

Autem 128,4km z Monowai campsite do Lumsden parkimg area.
https://mapy.cz/s/kolusajosu

V noci si Míša musela odskočit. Po návratu si mě sedl komár na čelo a to mě probudilo. Byli tu tři a chvíli trvalo než jsem je ulovil. Ráno jsem pak našel ještě u nás další dva. Komáři se umí schovávat. To není jako sandflies, kdy chvíli třepete stanem a ony vylítnou nahoru. A pod plachtou, schovaný před deštěm, na nás čeká další stovka komárů. Tady ti novozélandský komáři jsou dvakrát až třikrát větší než ti naši v Česku. A postupně se začínají množit i sandflies, které se s rozbřeskem probudili. Vůbec se mi nechce ven. Sotva vystrčím prst, tak mě sežerou a mazátko jsme nechali v autě. Přemýšlím jak tady lidi spí pod širákem. Asi to nejsou takový másla jak my a nebo se v těch jejich repelentech koupou. Radši při počítání komárů znovu usínám.

Znovu se probouzím až s Míšou. Uděláme rychlou evakuaci a zase zalezeme. Dovnitř pronikla jen jedna sandflies. Draze zaplatila za svůj neuvážený čin. Nakonec se ve stanu zapomeneme až do půl jedenácté. Tentokrát nás vyhání hlad, a taky vykouklo sluníčko. Takže třeba nebude tak ošklivo, jak to ráno vypadalo. Začal si s námi povídat pán z toho velkého monstra. A on né jen že má velké monstrum, ale také člun. Jak s tímhle dokáže jet, to nechápu. Po snídani balíme a odjíždíme.

monstrum po ránu a šlechtění po cestě

Jedeme se podívat do Manapouri. Nic si od toho neslibujeme. Ale ráno jsme zazdili, takže na velký výlet to dnes není. Mraky se taky pořád honí a neví jestli chtějí ustoupit slunci nebo trochu pokropit zem. Jezero Manapouri je moc hezké. Krásně uzpůsobené plavání. Krásná pláž, ale zrovna dnes to na koupačku moc nevypadá. Popojedeme kousek do přístavu Pearl Harbour, ale naše očekávání nebylo naplněno. Kromě spousty aut a zav řeného visitor centra tu vlastně nic není. Čekal jsem nějaký přívoz na druhou stranu řeky, kde je trek, ale nic. Nevadí, nasedáme a jedeme směr nocoviště.

jezero Manapouri s přístavem Pearl Harbour

Cestou se zastavujeme pro nejlevnější benzín a vodu v Mossburnu a odtud je to už kousek do Lumsdenu, kde je stání zdarma i pro non self contained auta, tedy pro nás. Mají to tu hezky udělané na staré železniční stanici. Parta nadšenců zrenovovala lokomotivy a vagóny z 19. až 20. století. Dokonce k jednomu vagónu se váže temný příběh o vražedkyni "baby farmer", která vraždila adoptované děti a těla přepravovala vlakem v krabici na klobouky. Prý je možné, že jela přímo i v tomhle vagóně..bububu :)

Kemp je vlastně zase parkoviště kousek od silnice, ale už teď tu toho moc neprojede, natož v noci. Ale i tak parkujeme z druhé strany "nádraží" a nejdál od ni, takže nás nebude nic rušit.

Ve městečku toho zrovna moc není, ale mají tu Four Squer, kde si Míša koupí brambůrky s octem. Něco tak hnusnýho jsem snad ještě nejedl, ale Míša si šmakuje, jako by nejedla nikdy nic lepšího. Knihovna má zavříno, což nás vyšplouchlo neb potřebujeme dobít powerbanky a čelovky, ale aspoň tu mají vcelku solidní wifi, takže si sedneme před ni a doháníme vydávání článků. Míša u toho zhltne chipsy. Já si nakonec dojdu pro oříšky, ať tu nesedím na suchu. A zabere to opravdu hodně času. 

místní nadšenci zrestaurovali vlaky do krásné podoby

Skluz byl veliký. U kempu zastavil kluk s holkou v dodávce. Zadřela se jim brzda. Rád bych pomohl, ale není jak. Vcelku chápu jejich nenadšení. A dost doufám, že nám se nic takového nestane. Taky jsme si dnes vzpomněli, že nás pořád čeká technická prohlídka. Musíme ji dát někam do plánů.

Máme vypublikováno a zaktualizované telefony. Je zajímavé, jak některé aplikace chtěji aktualizaci pomalu každý den. Uvaříme si večeři. Bramborová kaše s fazolkama v tomatě, kukuřice a tofu. Servirujeme na talíře, takže jíme jako lidi. A pak už jen upravit auto a spát. 

bývalé nádraží je super

Zítra nás čeká cesta přes Wanaku. Jen to vypadá, že trek s přáteli hned tak nebude. Terka musí do práce a počasí taky nic moc. Takže nás možná dojedou ve čtvrtek, pokud už nebudeme v trapu. Ale to těžko říct. Všechno se to bude odvíjet od počasí, jako všechno tady na Zélandu. Pokud bude dobré, tak máme pár treků v merku a jestli ne, tak se budeme posouvat víc na sever.