Den dvoustý čtyřicátý třetí 11.3.2023
Ze Sylvan Campsite (Glenorchy) do Bendigo rest area (Cromwell)
Autem 151,5km z Sylvan Campsite přes Routeburn shelter do Bendigo rest area (Cromwell)
Pěšky Routeburn trek - z Routeburn shelter do Harris saddle shelter a zpět
25,2km 1399/1399m (nahoru/dolu)
25,2km 1399/1399m (nahoru/dolu)
Chtěl jsem vstávat v šest třicet, sice mě budík vzbudil, ale dá se lehce zamáčknout a spát dál. Takže vstáváme až v sedm. Rychle se pak pobalíme obklopeni miliony sandflies, přesto, že fouká. Tady snídat nebudeme. Málem nám ulítl i stan při balení. Vyrážíme směr parkoviště u začátku Routeburn treku. Je to kousek a snad tam ty potvory nebudou.
A co je to ten "great walk", na který se chystáme? Jedná se o vícedenní trek, kde je povinná rezervace ubytovaní předem a cena ubytování na chatě může být až 100 $/osoba/noc. Tyto trasy jsou velmi oblíbené, protože jsou cesty udržované (asi jako trasy v Alpách) a vidíte ty největší krásy dané oblasti.
Za chvilku jsme na parkovišti a rozhodně tu nejsme sami. Už je tu docela dost aut. Ať už těch co jdou celý trek nebo nových přijetivších. Sandflies tu jsou, ale jen ty které jsme si dovezli s sebou. Takže pohoda. U auta vaříme snídani a připravujeme báglík na tůru. V osm třicet jsme sakum prdum připraveni a vyrážíme. Moc neočekávám, že by to byla těžká trasa, ale je to docela dlouhý a to už nejsme moc zvyklí.
 |
| krásné ráno a začátek stezky |
Cesta začíná u přístřešku, kde se dá leccos dozvědět o historii nebo zvířatech, která můžete potkat. Přejdete první mostík a jste na velké lesní udržované cestě. Jde se podél řeky, kterou dokonce i vidíte a občas k ní můžete i zajít. Je to příjemná změna oproti prodírání se buší.
 |
| krásné meandry řeky a první most |
Potkáme tu i Toma, místního kačera, který řeku hlídá (historka vyčtena na chatě Routeburn Falls). Zrovna házel chrupku, tak jsme ho moc nebudili. Turisty potkáváme až kousek před Routeburn Flat Hut. Ale za to jich potkáváme hodně - spousta z nich má na sobě nalepenou cedulku se jménem, asi už proběhla seznamka;)
 |
| Tom, hlídač řeky Routeburn |
Né že by doteď cesta nešla nahoru, ale teď to jde trochu víc nahoru a už se i tu a tam objeví kámen na cestičce. Turisti teď už chodí oběma směry. Respektive proti nám chodí ti s báglama a předbíhají nás ti, co si to přišli proběhnout. Na běh je to tu fakt ideální. A jsou tu i výhledy. Takže je to tady krásné. Ale věříme, že to musí být těžké udržovat. Mají tu i jeden prošlapaný sesuv půdy. A pár varování, že na nás může spadnout kámen.
 |
| rozdíl mezi "Great walk" a "normální" cestou je markantní, zde je uklizena každá větvička a jsou cedulky.. |
A to už jsme u Routeburn Falls hut. Je to obrovský komplex a mají to rozdělené pro turisty, kteří jdou sami a pro ty, kteří tu jsou s průvodcem. Samozřejmě je to rozdíl i v luxusu. Holt Nový Zéland je hlavně pro bohaté.
 |
| Kousek u Fjorlandu a už prší |
Pokocháme se místními vodopády a vyrážíme dál. Odtud jde cesta zase trochu víc příkřeji nahoru a stává se z ní udržovaná horská cesta. Nic těžkého, ale oproti začátku je to už znát. I běžci to tu scházejí dolů víc opatrně. A taky nám tu začíná hodně foukat a pršet. Doufali jsme, že počasí vydrží. Ale nevadí, i tak jsou výhledy krásné. Taky už vidíme jezero Harris, což znamená, že už jsme kousek od sedla, našeho cíle. Ještě než k němu dojdeme, potkáváme malé pleso a všude okolo se ozývá kea kea kea. A je to tak, jsou tu ty velký potvory. Papoušek Kea. Ten, který je teď usilovně hráněn, po tom co jich sto let lovili a byla na něj vypsaná odměna. Jsou opravdu roztomilí a je jich tu požehnaně. Na jezírku jsou i čtyři kačeny a jeden papoušek se je vydal plašit.
 |
| divočina |
Abych si je hezky vyfotil, tak si v bažině smáčím boty. Něco jsem obětovat musel. Když se vynadívám, tak dojdeme ten malý kousek do sedla. Jsou tu dva přístřešky. A opět jeden honosnější pro lidi s průvodcem a jeden pro nás. Jak je venku ošklivo, tak je dost plný. Tísníme se tu s dalšími sedmnácti lidmi. Když někdo odejde, zas někdo příjde. Je tu celkem frmol. Hodiny nám ukazují, že jsme tu byli za čtyři hodiny i se všema přestávkama. Chvilku přemýšlím, že bychom si ještě vyšlápli Conical Hill, ale je pod mrakem a navíc tam zamířilo dvacet lidí s průvodcem. Takže nic, jdeme zpět.
 |
| v přístřešku..vedle mají i kuchyňku |
Cestou zpátky už to známe, musíme jít stejnou cestou zpět. Jen je to víc z kopce. Znovu se zastavíme u kea. Je jich tu ještě víc než před tím a pak už to s pár kochacíma přestávkama skvačíme dolů na parkoviště. Byla to moc hezká procházka. Opravdu jsme si ji užili. U auta si uvaříme čaj a měníme plány. Původní nejoptimističtější odhad byl, že se vrátíme o hoďku a půl později. Ty pesimistické až o tři.
 |
Takže jsme si mysleli, že budeme zase spát tady, ale co s načatým dnem? Jedeme do Queenstownu do Pak'n Save dokoupit pár drobností a pak na Cromwell koupit ovoce. Bohužel stánek má zavříno. Škoda. A pak už jen dotankovat benzín a vodu a končíme v kempu Bendigo.
Původně jsme si chtěli volat s Honzou a Katkou, ale jsme docela unavení, takže to rušíme. A jak se nakonec dozvíme, stejně neměli signál. Postavíme stan, uvaříme večeři, které víc než půlka zbyde a jdeme spát. Teda Míša. Já se nějak probral, tak si čtu co se děje v ČR až mě to nakonec unaví a usínám i já.
Žádné komentáře:
Okomentovat