Den třístý třináctý - v útrobách lodi

Den třístý třináctý 20.5.2023

Z The Cozy Place by Nestcove (Melaka) do The Crown hotel @ Klia (Kuala Lumpur)
https://mapy.cz/s/maparagodu

Večer si dvě slečny začaly povídat před naším pokojem. Vlastně se ta uvelebyly, trochu pojedly a povídaly a povídaly.. Na štěstí šly už o půlnoci spát. Pak už byl klid. Až do devíti bylo více méně i ticho, ale pak si kdosi pustil opravdu hlasitě hudbu, jako by tu byl sám. Ale aspoň nás to přimělo vstát. Měli jsme tu mít snídani, ale kde nic, tu nic. Ani ten tousťák tu už není, holky ho večer snědly. Ale tak aspoň pojíme zdravě vločkovou kaši s liči.

Orangutan hause

Pobalíme a přemístíme batohy do společných prostor, kde na nás počkají než se vrátíme z města. Hned co vylezeme z hostelu, jdeme koupit kapsičku do 7-eleven, protože před obchodem vartuje těhotná kočička. Míša ji kupuje kvalitu s kuřetem a hned co ji kočička vidí, hned k ní běží od jiných turistů. Když ji dáváme do mističky přiběhne s mňoukáním další kočička, ještě víc těhotná. Co naplat kapsičku dělíme na půl, ale v tom druzí turisti vytahují svojí kapsičku, tak se holky pořádně nadlábnou obě. Mají tady dobré místo, žádný turista neodolá - mají to dobře vymyšlený.

ranní krmení

Jdeme se zase trochu cournout,  ale hlavní cíl je námořní muzeum. První část je ve starém korábu a druhá v budově. Je to moc hezké, člověk se dozvěděl něco z historie a zároveň tu nabádají lidi k ekologičtějšímu chování. Bylo to moc pěkné a strávili jsme tady asi 2 hodiny. Nejvíc se nám líbili modely lodí.

při cestě do musea

museum Samudera

mají tady i vězení

Na Jonker Street si Míša do letadla koupí polštářek na krk a zajdeme na hotel jej uložit a vzít si krabičku. V táckárně se dobře najíme a ještě nabereme celou krabičku, abychom měli i večeři. Je to naše poslední levné vegetariánské jídlo. O tom se nám může v Evropě jen zdát. Zavoláme si Graba a jedeme na autobusák. Řidič je hodně výřečný a zvídavý, takže i přes zácpy uběhne cesta opravdu rychle a velmi příjemně. Opět zná Petra Čecha, ale hokej tu neletí, takže Jágr mu nic neříká.

naše táckárna

Na autobusáku jsme s předstihem. Vyzvedneme si lístek, jeho vytištění nám tentokrát zpopatnili. Omylem zajdeme na špatné nástupiště, ale lidi nás hned posílají na to správné. Toto vidím jako největší rozdíl oproti Thajsku, tam by vás poslali nejspíš do nějakého krámu, ale tady se opravdu snaží pomoci.

Autobus má opět zpoždění jak při odjezdu, tak příjezdu. Jsou tu docela velké zácpy, takže se není čemu divit. Do hotelu tak volíme cestu prvně metrem a pak teprve kousek Grabem, než abychom to celé zkouseli jet rovnou Grabem. Docela nam zatrnulo pri objednavani. Nechtělo nám to žádného najít, ale to jen měli příliš objednávek, takže to chtělo jen počkat. Řidic byl nemluvný a z auta ani nevylezl. U hotelu trochu bloudil, protoze grab mapa to ukazovala kousek jinde nez je skutečnost, ale tady jízda končí až když nás vyloží u našeho cíle. Míša nálem vystoupila za jízdy neb jsme mu říkali, že si to najdeme a chvíli to vypadalo, že zastavuje, ale né, to se jen rozhlížel.

Hotel je kus od letiště. Recenze jsou na něj rozporuplné. Buď pět hvězdiček nebo jedna. Moc doufáme, že my budeme ti co budou hodnotit pěti. Pokoj je malý, bez oken a koupelna smrdí savem. Na jednu noc dobré. Tady už jsem si dost jistý, že povlečení mění jen občas. Navečeříme se a objednám nám hotelový odvoz na zítra na letiště v jedenáct. Wifi je tu tak špatná, že nám nejde pustit Partička, tak aspoň poslechneme detektivní příběh. Večer tu byl klid, ale v deset se to změnilo v peklo. Zrovna měla začít večerka a noční klid, když lidi začali chodit sem a tam, řvát na sebe a nakonec začala párty. I já si musím dát špunty, ale moc to nepomáhá. Nakonec párty končí, asi ve dvě ráno a už je tu jen takový normální hluk, který špunty zvládají pojmout. 

z autobusu až do hotelu