Den čtyřicátý třetí - kamzík se unavil

Den čtyřicátý třetí 23.8.2022
Z Kaponig-Biwak k Reisseckhütte
10km 633/823m (nahoru/dolu)

https://mapy.cz/s/radagudere

Ráno vstáváme a vypadá to na krásný den. Vítr ustal a tu a tam se ukáže slunce. Míša prý v noci moc nespala, páč jí ten vítr dost rušil. Ale jinak se jí biwak líbil. Bylo to její poprvé.

Ležení v biwaku

Po snídani vyrážíme a už po pár metrech zase nadáváme jak špačci. Pořád je to z kamene na kámen, chvíli nahoru, chvíli dolů. Obejdeme všechny sedla a cesta ubíhá opravdu pomalu. I přes krásné výhledy je to ubíjející.

Vyrážíme směr kamenné hory

O značkách a kývajících kamenech se mě bude asi i zdát. Jediné přívětivé místo na loučce u potůčku využíváme k občerstvení a schlazení uťapkaných nohou. Je to vážně peklo.

Naše loučka - každý umírá jinak

Vzpomínám si, jak jsem kdysi v Čechách psal o tom, že kilometr není jako kilometr, a to sem si ještě nedokázal představit tenhle marast. Hrajeme si tu i na horolezce, protože o cestě se tu opravdu mluvit nedá.

Kamzík na horách

Pokračujeme dál a cesta se za loučkou zase změnila v kamenitou spoušť. Cesta nám ubíhá pomalu, páč se máme rádi a jdeme opatrně. Nevím co je horší jestli jít nahoru nebo dolů.

Je to těžký, ale krásný

Nakonec míjíme místo, kde měl být včerejší cíl. Mají tu dokonce přehradu po jejíž hrázi vede značka, ale průchod je zakázán. Čert to vem, projít musíme. Jinak sem vede i nějaká úzkokolejka, to nás asi překvapí ze všeho nejvíc.

Obere Mooshütte

Chvilkové zpestření střídají opět kameny, kámen, kámen, kámen, kde je značka ? Aha támhle, kámen, kámen, kámen, kde je značka ? Taková dnešní hra. Nakonec jdeme kolem další přehrady, kde se staví a před další, která je za rohem a je tam i chata, se zastavujeme. Jsme vyčerpáni po blbých deseti kilometrech. Tady jsem se v plánování hodně sekl.

Je tu krásně a i to staveniště je nakonec vlastně zajímavé

Míša našla takový travnatý plácek, takže jsme se rozhodli přespat pod tarpem a do chaty ani nedojít. Uvaříme brzkou večeři, je teprve pět a lezeme do spacáků. Míša usíná jedna dvě a já radši ještě píšu, abych nevstal ve tři ráno.

Tarp stojí hned vedle značky. Nejsme nijak kryti a kdokoliv půjde okolo, tak nás uvidí. Takto spíme poprvé. Míša musela být opravdu hotová, že tohle místo vybrala. Kdyby nespala, tak by mě zajímala její reakce na procházející dělníky.  Šli okolo nás s rádiem na plný pecky. Nic si z nás nedělali, prostě jen prošli. Koho by taky zajímali dva unavení pocestní, choulící se pod plachtou na třech metrech čtverečních.