Den čtyřicátý čtvrtý - Spittal an der Drau

Den čtyřicátý čtvrtý 25.8.2022
Z Reisseckhütte do Spittal an der Drau
24,3km 346/2138m (nahoru/dolu)

https://mapy.cz/s/nokokabupo

Dneska se spalo docela dobře. Míša si odpočinula a je to na ní znát. Nohy trochu přestaly bolet a jsou připraveny na další výšlap. Snídani připravujeme pod tarpem neb takhle brzo ráno je venku zima a trochu fouká, ale nezapomínáme řádně větrat.

Náš plácek na spaní

Vyrážíme a hned zkraje jsme překvapeni. Mysleli jsme si, že je tu jen chata, od které spíme kousek, ale místo toho je tu vcelku slušné osídlení a staví se další. Je nám záhadou proč ?

Takovéto osídlení jsme nečekali

No a pak to zase začíná, musíme se dostat do sedla a zase je to kamenné pole. Ale buď už jsme otupěli a nebo to nebylo tak hrozné a šlo nám to fakt rychle. No ale pak zase musíme v podstatě to samé sešlapat dolů. A pořád nevím co je horší, jestli těma kamenama jít nahoru nebo dolů. Spíš se přikláním k tomu, že horší je jít dolů.

Do a ze sedla Rossalmscharte (2500m)

Jak jsme chytli signál, hned jsme psali, že jsme živí a zdraví. Byli jsme  bez signálu trochu dýl než jsme čekali. Cesta se nám už začíná zlepšovat. Kamenů ubývá a opravdu jsme rádi, že nám vyšlo počasí. Cestu nám zase začínají křížit i Alpští tvorové.

Vidět živáčka vždycky potěší

Na asi sto metrech dáváme tři pauzičky, prvně odpočinek, pak čerpáme vodu a nakomec jsme se rozhodli i vyprat naše noční oblečení, dokud svítí slunce ať se nám to usuší.

Na čistotu stále dbáme

Musíme i uznat, že se nám teď šlape daleko lépe. A taky je fajn že jsme už v tom správném průsmyku do našeho údolí. Už jsme si předtím párkrát mysleli, že máme ten správný a tímpadem kameny za sebou a vždy to uhlo do dalších kamenů.

Krásná cestička

Kamenů na cestě pomalu ubývá a cesta se rozšiřuje až se nakonec stává asfaltovou silnicí. Kilometry zase začali ubíhat rychleji. Ve výhledu se nám začíná ukazovat zítřejší cíl, kopec Martennock (2039). Což nás trošku děsí, protože je to zase do kopce.

Dnes dolů a zítra zase nahoru

Civilizace jako taková nám moc nechybí a rakouský styl zdobení už vůbec ne. Přijdou nám dost zvláštní s jejich trpaslíky, čápama, plenama a podobně.

Místní mostek hlídají trpaslíci

Když se vynadíváme na tu krásu, usedáme na lavičku u silnice k odpočinku. Chvíli zevlujeme a za pár minut zastaví auto s dotazem zda nechceme svést. Pánovi zmateně vysvětlujeme, že jdem pěšky a jen teď odpočíváme. Tohle se nám ještě nestalo - ani nestopujeme a už máme odvoz :)

Nakonec přeci jen docházíme do Spittal an der Drau. Původně jsme měli spát předním, ale jsme tu brzo, takže jdeme do města, do Sparu. Nakoupíme co potřebujeme včetně večeře, kterou sníme v místním parku na lavičce.

Lavička u srdíčka, to si prostě o to řeklo, abychom jí obsadili

Taky jsme koupili nový vařič, akorát pozdě jsme zjistili, že se nedá složit, tak uvidíme jak moc to bude vadit. Ale starý jsme potřebovali nahradit neb se pro změnu rozkládal a nepodařilo se mi to opravit :(

A pak už je čas jít najít místo na spaní. Zpátky nejdeme, takže směle ku předu. Jediný problém je, že nás teď cesta vede 12km do kopce a poměrně strmého, a to může být dost problém najít nějakou rovinku. Klidně se může stát, že to vyšlápneme celé, a to se nám dneska už moc nechce. 

Nakonec končíme v kempu, který máme příhodně v cestě.  Teplá sprcha vyhrála i přesto, že zítra máme odpočinkový den. Máme dojít jen těch 12km na chatu a řádně si odpočinout.