Den osmdesátý čtvrtý - už troubějí na horách jeleni

Den osmdesátý čtvrtý 3.10.2022
Od Frais do Du Parc Hotel
19,6km 1234/1267m (nahoru/dolu)
https://mapy.cz/s/jugevazere

Vstáváme opět v sedm. Zase se nespalo úplně dobře a není k tomu žádný důvod. Vylézt ze spacáku je ale i přesto těžké. Je v něm teplo a venku zima. Ale už je sedm patnáct, svítá a my tu nejsme na malinách. A že spíme tak blízko civilizace, tak se pobalíme a vyrazíme bez snídaně s tím, že ji uvaříme někde kousek po cestě.

Svítání krásně barví hory kolem nás. Je sice zima a teď jsme nabalení, ale nebude trvat dlouho a zas půjdeme v kraťasech. Už aby to bylo. Kousek po cestě nacházíme stoleček, je fakt že je tam zaparkovaný i karavan a nejsme si jisti, jestli je někdo doma, ale je nám to jedno. My máme hlad.

snídaně s kaštany

U vaření snídaně se pouštíme i do loupání kaštanů. Teď konečně vidím kolik jich je. Naloupeme jich jen třetinu, část rovnou putuje do kaše a zbytek tu necháváme. Ty kráso, jsme včera vážně museli mít hlad. Batoh je rázem lehký jako pírko.

Tyhle hory jsou pro nás trochu záhadný. Je tu spoustu zajímavých stavení. Většina z nich se rozpadá a jsou opuštěné a vážně by nás zajímal důvod. A ty které jsou možná ještě navštěvované, tak to vypadá, že tak jednou za dva roky.

opuštěná stavení

Cesta nás vede přes Sapé-Clot Vacher. Trochu nás znervózňuje všudypřítomný varování, ale nakonec je to taková normální cesta. Ale je pravda, že pro rodinu z děckama v žabkách by to mohlo být náročnější.

Nějak jsme se zapovídali, když se před náma rozeběhl les na všechny strany. Jelen v plné své kráse se vydal na jednu stranu a laně na druhou. Pak se zastavil, chvíli koukal a rozeběhl se za laněma. Bohužel jsem nestihl nic vyfotit. Ale byl fakt nádherný s parohama...nezapomenutelný zážitek.

když je ten podzim, zakoupili jsme burakové máslo.s dýní a navlekli kraťasy

Cestou stihneme i zabloudit. Cesta se nám tak líbila, že jsme zapomněli uhnout nahoru do kopce a radši šli dolů. Ale tak stane se. Pár metrů sem nebo tam. Vrátíme se a vyškrábeme se zas k jednomu baráku, co vypadá, že už jej majitel opustil. Slunce už svítí jako divý a čas postoupil. Dáváme oběd a navlékáme kraťasy - nejčastěji se pohybujeme ve výšce naší Sněžky, je to poráda zažívat prodloužené léto pod zasněženými vrcholky.

Dnešní plán byl dojít někam k městečku Sauze d'Oulx, tady jsme měli původně dělat po pěti dnech velký nákup, a najít někde flek na spaní, ale podle mapy to moc nevypadá. Trochu mě to dělá vrásky na čele. Ale jelikož nám dochází toaleťák a i energie v powerbance, tak jsme si řekli, že zkusíme hotel. A jeden za rozumnou cenu a i se snídaní jsme našli, tak jej rezervujeme a aspoň máme důvod trochu přidat do kroku.

Na Serre Grountad, kam je to zase osmset nahoru, rozbolí po krátké přestávce Míšu nožička, tak dáváme krátkou pauzičku a rozmasírujeme, nezapomeneme u toho Míšu upozornit, že by měla masírovat a rozcvičovat každý den. Jinak je to takové piknikové místo, kam lidi vyjedou autem, pokochají se, pojí a zase jedou.

šup do kopce jako sviň a jsme na místě - Sauze D' Oulx

A pak už je to jen kousek na ubytko, kde nás vítají s otevřenou náručí. Mají tu teď okurkovou sezónu. Ubytujeme se a pokoj vypadá fakt luxusně. A vyrazíme na nákup, když už jsme v ubytku, tak ať si trochu přilepšíme, kòr když máme zase rychlovarku na pokoji a nemusíme chodit vařit ven.

V obchodě nás překvapí paní prodavačka. Prvně se mě na něco ptala v Italštině a já ji odpověděl anglicky, tak z toho nic nebylo, ale když nás slyšela mluvit česky, přišla za náma a spustila taky česky. Jestli prý nepotřebujeme s něčím pomoci. Pomoci s ničím nepotřebujeme, ale je příjemné slyšet češtinu, tak se trochu zapovídáme.

Je původně z Mělníka, ale bydlela v Praze v Řepích. Nakonec se provdala za Itala, chvíli žili v Praze, ale pak se přestěhovali do Itálie k moři. Ale jelikož manžel chtěl lyžovat, tak se nakonec přesunuli sem. Mají dva syny a je jim tu prý dobře. Paní je fakt milá a sympatická.

Na hotelu si uvaříme, pořádně se vydrbeme a vypereme si i věci. Tak snad nám do rána uschnou. Najíme se a doháníme resty. Užíváme si pohody, klidu a hudby. Tak snad se dneska konečně pořádně vyspíme.

naše postel, chlápek s šutrem a bizardnosti místa - hotel Debili a Beatles s lyžema