Den sto dvacátý - maják

Den sto dvacátý 8.11.2022
Od Tamariu k Mirador del Ronquillo
25,4km 852/773m (nahoru/dolu)
https://mapy.cz/s/foragakutu

Dneska se spalo dobře. Bylo teplo a foukal vlahý větřík. Občas přiletěl nějaký komár, ale jinak všude klid. Žádná rosa. Opravdu žádná ! Ale taky co by tu v altánku dělala. Však si ji určitě ještě užijeme. Noc je ale příliš dlouhá. Spíme v podstatě od osmi večera, takže se každý na chvíli probudíme a musíme se převalit na druhý bok. Je to fuška.

Vstaváme v šest, uvaříno a sbalíno máme už v sedm, tak jdeme ještě vítat slunce. Ale dneska mu to trvá dlouho a celkem u pobřeží fouká, tak vyrazíme na cestu a přivítáme sluníčko, když se šineme nahoru. Je to hezký pohled, tohle se asi neokouká.
+Sant Sebastiá de la Guarda z jedné strany moc hezký kostel, z druhé strany takový divný luxus a ze strany tu mají nějaké naleziště a muzeum. Ale po sezóně vše uklidili, ale zas je vstup aspoň zdarma.

vítání slunce

V Llafranc u pláže najdeme otevřenou Croasantérii, tak si koupíme něco na zub a Míša kafíčko. Všecko je to moc dobré. Ono vůbec croasanty jsou ve Španělsku lepší než ve Francii, to nás dost udivuje, ale nebráním s tomu.

San Sebastián s majákem

V Calella de Palafrugell jsme potkali pána s psíkem a jen kvůli nám po psovi uklidil. Potkáme jej ještě párkrát neb se pořád zastavujeme, tu na fotku, tu na vodu. Nakonec nám poradí hezčí cestu. Chvilku jsme si i povídali. Žije asi tři kilometry odtud a je moc šťastný, že už skončila sezóna. Konečně tu nejsou lidi. A má pravdu, více méně všude jsou jen dělníci, pár domorodců a hrstka turiatů. Zkoušíme tu i další Spar. Ani tento nemá otevříno. Jsou tam jen zaměstnanci a ani otvírací doba tu není. Pravděpodobně ukládají krám k zimnímu spánku. To je zas ta druhá strana mince mimosezóny. Zavřené krámy a studené moře.

Calella de Palafrugell

kávička a užili jsme si selfie pointy (to je ta fotka uplne vpravo nahore)

Kousek za městečkem, na vyhlídce, potkáme mladýho Španěla, který jde také Camí de Ronda, jde to již druhý den a jde opačným směrem než my, ale bude končit tam, kde my začali. Chvilku si popovídáme, upozornili jsme ho i na místo, které je na mapách vyznačené jako průchozí, ale musí se obejít. Říkal, že mu o něm kamarádi už říkali, a že to taky bude obcházet, jinak by to musel brodit s batohem nad hlavou. Spí po cestě v hamace, má být super počasí, tak prý jde na lehko. Rozloučíme se, pošleme ho taky do Croasantérie a pádíme dál.

pred Palamos je to moc pekna cesta

nekdy jdeme i tunely!

Opět se necháme nachytat značením. Slepě jej následujeme a pozdě si uvědomíme,že nás to táhne do kopce místo z kopce. Tentokrát jsme si to nezkrátili, ale holt jsme si zas užili výhledy z vrchu. A pak už si to pádíme do Palámosu. Kocháme se místní architektůrou a výzdobou. Taky zíráme na lidi v moři jak jim to tam pěkně fouká. Ale hlavně zajdeme do Lidlu koupit si oběd a pár zásob. Moc jsme s obědem nevymýšleli, prostě salát a párečky. Byla to prozřetelnost, že jsme koupili i salám ve slevě neb mi Míša nechala ze čtyř párečků jen jeden. Dost jsem na ni zíral, když zbalila obal a šla jej vyhodit. Do teď zapírá, že by měla párky tři. Jako druhý chod byla bageta nadívaná bramborovým salátem a salámem. Zní to děsivě, ale bylo to fakt výborný. Croasant jako zákusek byla samozřejmost. Obědváme na promenádě a každou chvíli nám někdo popřeje dobrou chuť.

obidek

Pak už nabereme jen vodu a fakticky od půl třetí hledáme místo na spaní. Je to pěkně na prd být u pobřeží, kde všechny města tvoří jedno velké a jsou rozdělené jen cedulemi. Zkoušíme tedy jít nad město Sant Antoni, má tam být zřícenina a pak vyhlídka a les okolo. Nakonec jsme se chytli až na vyhlídce, ale že by to byla hitparáda se říci nedá. Budeme spát přímo u cesty, ale to se nedá nic dělat.

nabirani.vody a hura hledat misto na spani

Je ale ještě brzo, teprve půl páté. Dnes nám to šlo hladovým nějak rychle. Tak ještě chvíli posedíme, občas kolem nás někdo projde a tábor rozděláme až se západem slunce. Uvaříme, najíme, zoubky a hajdy spát.