Den dvoustý dvacátý druhý 18.2.2023
Z Orange Sheep (Franz Josef) do Gillespies Beach Campsite (Fox Glacier)
Autem 3,5km z Orange Sheep (Franz Josef) na Alex Knob Carpark
Pěšky Alex Knob Track
16,2 km 1099/1099m (nahoru/dolu)
Autem 65,2km z Alex Knob Carpark přes Gillespies Beach Campsite (Fox Glacier) na Matheson Cafe Carpark
Pěšky Lake Matheson track
4,3 km 118/118m (nahoru/dolu)
Autem 17,8km z Matheson Cafe Carpark do Gillespies Beach Campsite (Fox Glacier)
Ráno vstáváme v sedm. Noc byla kupodivu klidná a i teď ráno se lidi chovají ohleduplně. Ale je možné, že je to způsobené našim hezky zašitým místečkem. Uvaříme snídani, pobalíme se, nezapomeneme vyzvednout naši mrazící tašku včetně mrazítek a powerbanky také nikdo neukradl. Dokonce i nádobí umyjme v teplé vodě s jarem. Až takhle luxusní je tento kemp. A pak nasedáme a popojedeme na parkoviště k treku Alex Knob.
 |
| a hurá na horu! |
Alex Knob je kopec a trek tam a zpět má být na osm hodin. Je to osm kilometrů nahoru s převýšením přes tisíc metrů. Když to má trvat tak dlouho, tak to asi bude nějaký masakr, by člověk řekl, ale od parkoviště vede krásná cesta. Ta samozřejmě vede k jezeru Wombat a na kopec to pak uhýbá, ale cesta se o moc nezhorší. Je to taková ta typická lesní cesta horama. Sem tam se přeleze nějaký šutr, ale tím náročnost končí. Až nahoru se jde lesem nebo spíš neprostupným pralesem, takže nemáte ani kde zabloudit. A jediné kdy něco vidíte je, když se dostanete na vyhlídku. A na tomhle treku jde hlavně o výhled na ledovec.
 |
| potkáváme hustý les a obrovské stromy |
 |
| vyhlídka "Christmas - Vánoce" |
A samozřejmě jej je většina v mlze. Jak jinak, že. Nahoru nás prvně vede Klára, bylo to takové pohodové tempo, kdy člověk měl hodně času na focení. Předběhl nás i jeden mladík. A pak se chopila vedení Míša. Než jsem stihl něco vyfotit, byly obě v trapu. Klára se Míši držela zuby nehty. Mladík by za chvíli dostižen a předstižen.
Nahoře potkáváme další dva turisty. Sedí a čekají, jestli se jim ukáže lepší výhled. A tak si sedáme taky. Poobědváme, poklábosíme. Když příjde mladík, Klára může na něm oči nechat, teda na jeho vlasech. A říkala něco o tom, že je to nespravedlivé, aby měl chlap tak dlouhý a hezký vlasy. Tolik k emancipaci. Vrchol se trochu ukáže, ale po hodině čekání je čas sejít dolů. Třeba se ukáže ještě na nějaké vyhlídce.
 |
| A jsme tady a mrak taky |
 |
| zevlování na vršku a nakonec se ukázal i výhled |
Dole jsme coby dup. Místo osmi hodin ani né pět. To jde. Ještě se zajdeme podívat na jezero Wombat. Mám touhu se vykoupat. Ale není mi přáno. Jednak je takové jinak zbarvené a jednak tam není pořádný přístup. Jeden mladík se tam pokouší vlézt, ale je to docela k pobavení jej pozorovat ak se snaží a moc mu to nejde.
 |
| poslední vyhlídka a dole jezero Wombat |
Otáčíme a frčíme na parkoviště. Začíná jemně pršet a půl kilometru před parkovištěm nás chytne slejvák jako hrom. Postupně nandáváme aspoň nepromokavé bundy, abychom to došli aspoň trochu suchý.
Jedeme zpátky do Franz Josef, ale déšť přidává na intenzitě. Zaparkujeme naproti Four Squer a čekáme až přestane, což chvilku trvá, ale dočkáme se. Jdeme nakoupit něco málo do obchodu k obědu a nějaký power na cestu v podobě sušenek. Nabereme vodu, poobědváme a vyrazíme. Je mokro tak jedu o něco pomaleji než za sucha. Projedeme vesnicí Fox Glacier a jedeme na pláž do kempu. Do cesty nám vleze view point na ledovec, tak neváháme a jdeme se podívat. Docela se začal ukazovat i Mount Cook, mrcha.
 |
| Loď bohů (s bohy) s výhledem na ledovec Fox |
A pak už jedeme do kempu. Vysvitlo slunce a hezky praží do očí. Cesta se změnila v gravelku a dost se zůžila a zhadovatěla. Do některých zatáček není vůbec vidět a jen se modlím, abych tam nikoho nepotkal. A asi to funguje protože když někoho potkám, tak je to se štěstím na velmi přehledném místě, kde se, sice trochu krkolomě, vyhneme. Byla to pekelná jízda a ještě je to 11 kilometrů. Užil.jsem si to náramě a byla na to potřeba čokoláda.
Místa v kempu je dost. Nejem že je tu deklarovaných osm míst pro ty, co si to rezervovali online, ale ještě dalších 12 jich tu bude a pro stany je to tu také dobré. Stanuje tu všeho všudy šest lidí a pořád je tu dost místa.
 |
| Gilespie beach i kemp |
Postavíme stan a vyrazíme po gravelce zase zpět k městu, ale kousek předním zahneme na jezero Matheson. Má tam být úžasný odraz hor a ještě úžasnější kavárna. A jelo se fakt dobře. Z této strany mám o dost větší přehled a sluníčko v zádech. Kavárna je už zavřená, ale nevadí, stejně není na břehu jezera jak jsme si mysleli. Jdeme tedy obejít jezero a podívat se na vyhlídky. Než dojdeme na první vyhlídku s názvem Reflection. Hory jsou ale z velké části zahaleny mrakem a hladinu jezera čeří vítr. Ale místo je to opravdu moc pěkné.
 |
| zrcadlo |
Začíná pršet a my si nevzali ani bundy. Rychle uděláme pár snímků. Holky se pak vrací k autu stejnou cestou a já dokončuji okruh kolem jezera přes ostatní vyhlídky. O nic ale holky nepřišly. Potkáváme se zase kousek od kavárny. Před kavárnou pak chytáme wifi a to nás trochu zdrží. Zjišťujeme kam se zítra přesuneme a jaké bude počasí, ale bude to bída. A pak nasedáme a pelášíme zpět.
Zpátky se jede bez sluníčka v očích o dost lépe ale pořád si to moc neužívám. Přijíždíme do kempu a rychle chceme běžet na pláž na západ slunce, ale ještě nás zdrží výhled na hory. Konečně všechny mraky ustoupily a je na ně parádní výhled. Nemůžeme se vynadívat. A pláž pak dojdeme o dvě minuty později. Už tu jsou jen dozvuky západu. Škoda. Nedá se nic dělat. Míša jde vařit večeři a já se jdu pokusit najít hezké místo, odkud bych mohl udělat fotku hor. U toho zabloudím na krátký okruh historií. Pokoušeli se tu těžit zlato z písku pomocí jakých si pump. Ale bylo to těžce ztrátové a teď se tu povaluje po okolí spoustu zrezlých věcí. Ale fotka se snad nějaká povedla, ale není to jak z helikoptéry.
 |
| okolí našeho kempíku |
A po večeři jdeme spát.
Žádné komentáře:
Okomentovat