Den dvoustý osmdesátý devátý - horko v Georgetownu

Den dvoustý osmdesátý devátý 26.4.2023

My Guesthouse 109 (George Town)

Spalo se nám moc dobře. Postel jsme si náramě užili. Po snídani v deset, jsme se do ní ještě znovu vrátili. Klimatizovaný pokoj je fakt skvělá věc. Vykopeme se až na oběd. Naše kroky směřují opět do Fo Guang Menu Vegetarian Restaurant. Opět je to skvělé a opět dostáváme něco navíc. Ale tentokrrát se najíme tak akorát.

naše oblíbená táckárna

A pak jdeme do infocentra. Jsou to necelé tři kilometry, ale udělali jsme chybu. Zapomněli jsme se chladit v různých obchoďácích a jdeme to hrozně dlouho. Město jako takové je špinavé, ale obvzláštňuje jej street art. A právě mapu, kde co najdeme získáváme od paní v infocentru. Bohužel nám vysvětlila vše tak rychle, že jsme ani nestačili vychladnout.

nejslavnější street art "Děti na kole"

chrám uzavřen

některá díla už skoro není vidět

Jdeme se projít k pevnosti Cornwallis. Bohužel je v rekonstrukci. Tak nakoukneme do vedlejšího parku a na radnici. Chvíli posedíme pod stromem ve stínu u moře, je to sice o dost lepší než jít na sluníčku, ale jak jsme uvařený ve vlastní šťávě, tak už to moc nepomáhá. Domů jsme chtěli jet klimatizovaným autobusem, ale nemáme roušku. Zachraňuje nás obchod 7/11. Je to malý krámek, ale je v něm příjemně. Podrobně prozkoumáme každý výrobek co tu prodávají. Když konečně vychladneme, koupíme na cestu nanuky a pokračujeme v cestě zpět na ubytování.

koloniální architektura - Victoria monument, Town a City Hall

Cestu vybíráme náhodně, podle toko kde se nám to líbí a kde nás co zaujme. Na vyfocení některých obrázků si musíme počkat. Stačí skupinka turistů a každý se musí s obrázkem vyfotit a pak ještě dohromady. Je ale moc škoda, že se o chloubu města Malajsijci vůbec nestarají. Takže některé obrázky jsou už hodně poškozeny nebo nejsou vůbec. Je to moc škoda. Až to tu nebude, budou se turisti nudit.

Nacházíme kočičí krámek. Kočky tu vůbec mají v oblibě. Krom toho že se tu prodávají přívěšky a vůbec vše s nepřeberným množstvím motivů s kočkou, tak i tu mají pár obrázků na stěně, a taky se uvnitř dá žít.

Pomalu a jistě dojdeme na ubytování. 

naše bytko a za dveřma kočky

Míšu začala hodně moc bolet hlava. A tak jde spát a probudí se až druhý den ráno. Já jsem čekal s obědnáním večeře tak dlouho, až začalo lejt a přestali dovážet. Pravděpodobně se pak zase rozjeli, ale to už jsem šel spát i já.