Den dvoustý osmdesátý osmý 25.4.2023
Z The Kasbah Langkawi do My Guesthouse 109 (George Town)
Pěšky 5km po George town
Noc byla naštěstí klidná, takže se spalo krásně, ale i přesto vstávat v pět patnáct není jen tak. Míšu ještě nechávám spát a dojdu udělat ranní hygienu a hlavně se osprchovat. Studená sprcha je to, co nás tu dost zachraňuje. O půl Míšu budím a jdu udělat snídani. Pak dobalíme a voláme Grab. Máme štěstí, že i takhle ráno funguje. Přijelo takové malé prdítko, ale aspoň bylo čisté. Řidič se nás ptal v kolik letíme, aby věděl jak moc musí spěchat. My jsme staří poctivci, takže spěchat nemusí. Letí nám to až v osm.
Na letišti se odbavíme a v poklidu sníme snídani. Jsme dnes první let, tak securita ještě měla zavřeno. Když pak procházíme kontrolou, tak mě brána zapípá. Vadí jí moje boty. Altry. Hadrový kecky. To jsme to dopracovali. Ale jinak v pohodě. Letadlo odlétá na čas a let trvá neuvěřitelných dvacet minut. A já doufal, že dopíšu příspěvky. Dost mi to udělalo čáru přes rozpočet.
 |
| nejkratší let v našem životě - 20minut a naše pláž ze zhůry |
Na letišti chvíli čekáme na baglíky. Taky hledáme pitnou vodu, ale žádná tu není. Je před devátou hodinou a v hotelu máme být až ve tři. I tak se necháme Grabem odvést k hotelu. Cesta trvá dýl než letadlem. A odtud vyrazíme do blízkého obchoďáku. Otevírá až v deset. Tak bivakujeme ve stínu před ním. Když se otevře, tak jdu kouknout, kam se tam přemístíme, ale oni tam nemají žádnou lavičku! Prostě nic na sezení. Do dalšího obchoďáku posílám Míšu, ať se taky trochu ochladí. I ona se vrátí s nepořízenou. Ale donese pití. Podle mapy najdu kilometr vzdálenou vege restauraci a Míša o kousek blíž kavárnu. Takže plán je jasný. Najíst se a pak zajít do klimatizované kavárny, jinak bychom asi umřeli vedrem. Začíná být nesnesitelně.
 |
| opět začátek jak bezdomovci, za chvíli nacpávačka ;) |
Vegetariánská restaurace Fo Guang Menu Vegetarian Restaurant nás překvapila. Chopila se nás paní a prostě nám nandala obrovskou porci Mutton curry. Co to je, netuším, ale bylo to výborné. K tomu nám pak přidala od všeho něco. Přežrali jsme se. Chyběl dezert a praskli bychom. Jsme v ráji obžerství. K pití jsme dostali jakousi šťávu s vodou a ledovou tříští. Bylo nám tu moc dobře. A to vše za dvacku pro oba. Tedy asi sto korun. To si necháme líbit.
 |
| barevné město |
Přemístit se asi šest set metrů do kavárny je boj. Už je opravdu vedro a k tomu dvacet kilo na zádech a plný žaludek. Takhle zpocení jsme snad ještě nikdy nebyli. Navíc jsme kavárnu přešli, ale objevili jsme prostor s uměním. Některé obrázky jsou opravdu moc krásné. George Town je známý hlavně grafity a malůvkami. Na to se docela těšíme, máme to rádi. Navíc Míša objeví, že tady probíhají i umělecké workshopy - ráda by šla na výrobu šperku ze stříbra, žel termín je až 13.5., to už budem na ostrově Kecil.
 |
| umělecký prostor z bývalého autobusáku |
Na druhý pokus už kavárnu najdeme. Pití nás výjde na stejnou cenu jako oběd. Možná i víc, ale je tu příjemný chládek a nikdo nás nevyhazuje. Takže tu zůstáváme až do tří hodin.
 |
| klimatizovaný přístav Le Café |
Konečně se přesouváme na ubytování. Mají tu self check-in,tak následujeme pokyny krok po kroku. Za dveřmi už na nás čeká království koček. Je jich tu pět. Paní uklízečka Míšu hned se všemi seznámila. Ubytování je to krásné, čisté, s kuchyňkou a vším a i něčím na víc, co baťůžkáři potřebují k životu. Na pokoji je i klima a společné záchody a sprchy jsou opravdu čisté. Tady se nám líbí, a to nejen díky kočkám. Když jsem se vrátil ze sprchy, tak už jsme měli i jednu na pokoji a Míša měla úsměv od ucha k uchu.
 |
| náš pokojíček s klímou a návštevníkem |
Osvěžení v podvečer vyrážíme a nákup do obchodu pro ovoce a vločky. Ještě nám chybí nějaké oříšky. Ale necháme to až na další cestu, tak snad něco najdeme. A taky se stavíme pro jídlo ve Veggan falafel alias Regge club. Zase tu mají rádi Boba Marleyho. Jídlo si ale bereme s sebou. Abychom mohli zůstat, museli bychom koupit další předražené pití, a to nechceme. My se radši pořádně najíme v chladu. Bereme jeden hummus s falafelem a jednou chicken wrap. Sníme to pak na pokoji a bylo to moc dobré. Nejvíc mě překvapilo, že do wrapu zamotali i hranolky. Vše bylo samozřejmě bez masa. Jsou to různé a velmi chutné náhražky.
 |
| noční výpad za 'street food' |
Ještě jsme se trochu prošli, ale zase se žene bouřka, tak to brzy nasměřujeme do pokoje. A po jídle a povinného drbání kočky jdeme spát.
Žádné komentáře:
Okomentovat