Den dvoustý šedesátý šestý - na měsíci

Den dvoustý šedesátý šestý 3.4.2023

Hipapatua/Reid's Farm Campsite

Autem 48km z Hipapatua/Reid's Farm Campsite po okolí
https://mapy.cz/s/janedazoso

Po tom co Míša odpadla po osmé se stále do kempu sjíždělo jedno auto za druhým. I vedle nás vyroslo několik stanů. A jeden kluk venku zabalený snad do všeho co měl, pracoval do čtyř do rána a pořád u toho velmi silně svítil. Ještě že máme klapky na oči. Ale ráno už moc nepomáhali. Slunce vylezlo moc brzo. Ale aspoň jsme vše stihli na pohodu a nemuseli se moc hnát. Na desátou máme vstup do Craters of the moon, samozřejmě se slevou :)

Krátery na měsíci

Vyjeli jsme k němu bez navigace, protože jsme včera jeli několikrát okolo. Jenže nám zavřeli silnici. Prostě jen tak. Míša tedy dala navigaci, ale ta nás chtěla zavést kamsi do lesa. Druhý pokus už byl lepší. Dorazili jsme akorát. A není tu ani moc lidí. Paní nám vysvětlila, jak jít easy okruh, popřípadě jak si jej trochu stížit. Ze začátku se nám údolí pozdává takové nijaké. Prostě zeleno a občas se někde zakouří, ale pak se to moc pěkně rozjelo. Jeden kráter vedle druhého a páry tolik, že si připadáme jak v sauně. Ale je to i trochu o štěstí. Občas to tu pořádně vře a občas si to dá pauzičku. Třeba jako když se vyškrábneme na vyhlídku do kopce, tak zas údolí vypadá, jako že tu a tam někdo vypaluje trávu. Moc se nám to líbilo.

horká půda a všude je slyšet vařící bahno

Navštívili jsme i místní včelařství HukaHoneyHive. Velká cedule lákala na vstup zdarma, ale jdete tu zdarma jen do jejich obchodu. Ale mají tu hezky napsáno kdo v úlu je a o co se stará a vůbec povídání o včelách a medu. Na ochutnávku medu jsme se museli tak trochu vtírnout. My jsme mohli kolem ochutnávkového pultíku chodit jak chceme a nic a pár za náma jen přistoupil a hned se jim paní věnovala, tak se holt věnovala čtyřem. A medy byly fakt výborný, ale poněkud dražší. Takže jsme si nakonec žádný nekoupili. Ale za malou skleničku dát šest set je na nás moc.

výborný med z léčivou manukou

včelstvo při práci

Je půl dvanácté a ve dvanáct tu pouští vodu do elektrárny z Aratiatia přehrady. Ale bohužel zastaví nás další uzávěra. Čekáme v koloně a když už je jasné, že to nestihneme, tak auto otáčíme a jedeme se podívat do Spa thermal parku,kde se prvně naobědváme a pak se projdeme. Našli jsme tu Otumuheke potok, který je vlažný a u ústí do řeky tu jsou i takové malé bazénky, ale je tu bohužel dost plno, tak jsem jen smočil ruku abych zjistil teplotu a šli jsme si radši zajistit pitnou vodu. A stejně už je zase čas udělat další pokus na Aratiatia rapid.

Pramen Otomuheke, zdarma teplé koupání

Vzali jsme to oklikou,aby hom se vyhnuli rozkopané silnici a přijeli jsme dostatečně včas, abychom si to tu mohli projít před spuštěním. Jsou tu vlastně tři místa odkud se na to dá koukat. Přimo na mostě, kde je vidět jak to začíná. Na jedné straně jak se to valí z přehrady a na druhé jak se to nalévá do řeky. Je trochu s podivem, že to vypadá jako by byl odtok zatarasen kameny. Pak je střední vyhlídka odkud se dá sledovat jak se plní celé koryto a nakonec poslední vyhlídka ze zhora odkud je toho vidět hodně, ale zase příliš z daleka. Nakonec jsme síly s Míšou rozdělili. Míša zůstala na prostředním a já šel na most s tím, že si pak řekneme dojmy a ukážeme videa a fotky.

Před spuštěním několikrát zazněla siréna. A ve dvě to začalo. Zvedli se stavidla a voda se začala hrnout kupředu. Přiznávám, že jsem čekal větší fičák. Šlo to v celku pomalu. Takže jsem stihl přejít na druhou stranu a kouknout jak se voda začíná hrnout přes přehradu z kamenů. Došel jsem za Míšou a nakonec jsme si užili i pohled z poslední vyhlídky. Celé to trvá patnáct minut, pak zavřou kohoutek a voda zase začne pomalu opadávat. Je to fakt zajímavé. Takové druhé, ale řízené Huka Falls, jen trošku větší. Docela jsme se tu zdrželi a ještě pak na lavičce přeplánovávali další den. Původně jsme si mysleli, že tady budeme jen dopoledne a pojedeme směr Rotorua, ale to teď už nemá moc smysl.

vývoj naplnění koryta

Aratiaria je známá také z filmu o hobbitech

Nakonec jedeme v Taupu do knihovny, získat trochu energie a přespáváme zase ve stejném kempu. Cestou z knihovny nás zastihne krásný výhled na temný mrak, do kterého vstupuje duha. A ta opravdu hodně zářila. Byla vidět ještě chvilku i z kempu od řeky, ale už mizela. V šest nám zase kemp objel sekuriťák. Míša uvařila brambory se zelím a vege klobáskama. A pak už je čas jít spát. Zítra v devět máme být ve Waimangu Volcanic & Thermal Valley, takže budeme vstávat brzo ráno, abychom to stihli.

krásný podvečer s duhou