Den sto padesátý druhý - v Itálii moc moc mangiare!

Den sto padesátý druhý 10.12.2022

Spalo se krásně a až do desíti. Spíme na krásné veliké posteli, kdežto domácí spí na gauči a na zemi. Je vidět, že si nás váží. Je to ale zvláštní, ale vím, že i já bych to tak řešil. Je to moc milé, tak snad jim naše návštěva přinese i něco dobrého než jen starosti a nepohodlné spaní. Ke snídani dáme dohromady ovesnou kaši, chleba s marmoškou nebo arašídovým máslem, popřípadě takový sladký chleba s rozinkama. Takže odcházíme od stolu najezeni, takřka přecpáni.

Po snídani dáváme prát a voláme společně příbuzným:) 

Je třeba vyzdvihnout, že byt je krásně vánočně vyzdoben - stromeček, dekorace na krbu i u vstupních dveří. Věrka dokonce upekla cukroví - perníčky, pracny a novinku v podobě knoflíčků. Když se ptáme na vánoční italské zvyky, tak zjišťujeme, že se tady Vánoce slaví jako křesťanský svátek a koledy nebo cukroví tady nikdo moc neřeší.

Stromeček, kde jsme  našli i své dárky: nové boty a powerbanku

Venku leje, tak ani dnes nemusíme nikam chodit. Je to pravý italský odpočinek a jsme za to rádi. Aspoň máme čas zregenerovat a řádně si popovídat. K obědu máme vynikající bramboračku a špenátový kiš. Jak já miluju špenát. Snad víc už miluju jen štrůdl. Takže se tu nevědomky strefili naprosto přesně. Ale dostal jsem zákaz tady vše chválit, že si to prý chtějí přečíst až na blogu. Vaří a pečou tu výborně - někdy i kombinace, které by nás opravdu nenapadli.

zajímavé plody, co májí v supermarketu..jamo fialový květák jsme ještě fakt neviděli

Odpoledne jdeme nakoupit a taky si změřit prsty na snubní prstýnky. Díky tomu poznáváme Lukášovu přítelkyni. Velice sympatická dívčina z Rumunska a moc ochotná, ale musela zachovávat dekórum pracujícího člověka. Ani nákupní centrum není nazdobené vánočně..to ve Španělsku byl advent znát skoro na každém kroku.

Vrátili jsme se domů a chvilku na to zazvonil zvonek. Přišli hosti, Ceasarův bratr se ženou. Přišli brzo. Očekáváni byli až na osmou, ale přišli už v šest. Zavládla krátká panika, vždyť ještě není večeře! Ale vše se zvládlo. Holt jsme tak trochu atrakce, tak se na nás prostě přišli podívat dřív. Je ale moc velká škoda, že ať už Ceasare nebo i noví hosti rozumí anglicky, tak se anglicky bavit nechtějí a jsme tedy odkázáni jen na překlad z italštiny do češtiny a obráceně. I když Ceasare rozumí česky a sem tam něco řekne i pro nás v češtině - to je vždycky legrace a moc fajn.

nejlepší kuchařka v Rianu, cukroví a grapa

Večer uběhne velmi rychle - bavíme se o cestování, naší cestě a o jídle. Ani se nenadějeme a hosti nás opouštějí. Ale zítra se opět uvidíme. Pozvali nás k sobě na pizzu. Tak aspoň poznáme další italskou domácnost a jak to u nich chodí. Jak říkal Ceasare "v Itálii moc moc mangiare (jídlo)". Je to pravda a nám se tohle moc líbí. Byl to moc pěkný večer.

Italsko-český komponovaný večer

Čím nás zatím nejvíc překvapili je, že když jsou na návštěvě, tak se nezouvají. Nám to příjde opravdu odporné. Kór když víme jak to venku vypadá. Takže jsme moc zvědaví.

Spát se jde až hluboko po půlnoci.